Duben 2021

Jaro je tady. Koniklece znovu kvetou i na území Vinohrad.


Vážení vinohradští spoluobčané,

jaro přišlo, vesna je tu. Všimli jste si? Ani bych se nedivil, kdyby ne. Vždyť ta nepříjemná, zatracená koronavirová epidemie právě nenahrává plnému vnímání a příjemnému prožívání jednoho z nejhezčích ročních období. Svazují nás vládní omezení, obavy o zdraví a životy naše a především našich blízkých, mnozí z nás jsou zmítáni existenčními potížemi. Rodiče s dětmi to mají obzvláště těžké a neradostné chvíle zažívají naši senioři, z nichž mnozí žijí v izolaci a odtrženi od svých rodin, zvláště pak od milovaných vnoučat.  Vše to už trvá příliš dlouho. Život ve stínu covidu, přesněji živoření, se vleče již více jak rok. Přispěla k tomu počáteční neznalost virového onemocnění i chatrná znalost jeho původce (celosvětový výzkum však horečně probíhá) i některé nepovedené a nevhodně prováděné kroky nařízené vládou (zejména ty rozvolňovací, nařízené v tu nejméně vhodnou chvíli). Třetí veličinou, která nahrává covidovému rozpínání a ztěžuje boj s ním, jsme my sami. Přesněji někteří z nás. V počínání lidí, porušujících pravidla 3R (respirátor, rozestupy, ruce), hraje prim bezohlednost ke svému okolí, ale též i k sobě samotnému. Bezohlednost ke druhým je v dnešní pohnuté době tím nejzavrženíhodnějším projevem a postojem vůči ohrožené společnosti, jejím oslabeným jedincům různých věkových kategorií. Zhrozil jsem se, když mi jeden z vinohradských známých vyprávěl mrazivou zkušenost, kterou nabyl docela nedávno. Na procházce po ulici Tvrdonické potkal známou rodinu z domu, rodiče s dětmi. Protože věděl, že jsou na koronavirus pozitivní, a tudíž v povinné karanténě, projevil údiv nad tím, že je potkává venku na procházce. Bylo mu odpovězeno, že venku je hezky a oni vlastně nějaké zásadní problémy nemají, tak si vyšli ven, mezi lidi, na procházku. Nelze vyloučit, že takových jedinců se i na Vinohradech najde jistý počet, byť, věřím, že nevelký. Duchovní svět těchto lidí je pro nás, drtivou většinu, nepochopitelný. Dominanci v těchto postojích v rukou pevně třímá sobeckost a bezohlednost.  Prosím Vás proto, vážení Vinohraďané, buďte opatrní, chraňte sebe i ostatní před nebezpečnou nákazou dodržováním nařízení, která se nám nemusí líbit, která některé z nás i poškozují. Jsou však často to jediné, co nás před virem chrání a co stojí (byť se to tak třeba nejeví) na naší straně.  Věřím pevně, že se posunujeme k lepším časům, k porážce pandemie, i když zdá se, že jen velmi zvolna.

Svět není však ani v těchto dnech šedý. Mile mne potěšil a dodal mi kuráže dopis významného muže, sportovce a Vinohraďana pana Rudolfa Šmerdy, který loni oslavil sedmasedmdesátiny a je řadu let úspěšně činný v plaveckém sportu. Přesněji je pan Šmerda devatenáctinásobným mistrem světa v plavání v kategorii Masters (kategorie plavců nad 25 let).  Rudolf Šmerda tak jedinečně dominuje v tomto sportovním odvětví této plavecké kategorie, v ní si drží postavení světového fenoménu. Člověk je to věru skromný. I kategorie, v níž soutěží, zřejmě nepoutá tolik pozornosti médií, především těch bulvárních. Ovšem v únoru letošního roku vyšel v prestižním dvouměsíčníku Finmag, zabývajícím se úspěšnými lidmi, o kterých bulvár nepíše, článek právě o Rudolfu Šmerdovi. Desítky titulů, rekordů a medailí nasbíral tento muž hlavně poté, co odešel v roce 2003 do důchodu. Velmi si ceníme jeho sportovních a reprezentačních úspěchů. Je ovšem též velkým příkladem houževnatosti, pevné vůle a nezdolné cílevědomosti. Je tedy vzorem pro mnohé z nás. Pane Rudolfe Šmerdo, děkuji za dopis, který mne povzbudil a přeji Vám zdraví a další sportovní i osobní úspěchy.

Vážení Vinohraďané, vinohradské (ale též i líšeňské a židenické) ovzduší je zkoušeno již delší dobu opakujícími se invazemi nepříjemného zápachu takřka nepochybně průmyslového původu. Často v této souvislosti slýchám jméno slévárny v areálu bývalého Zetoru. Chci Vám sdělit, že kauzu znečišťování našeho ovzduší řešíme delší dobu. Žádáme opakovaně o nápravu povolaný orgán řešící čistotu ovzduší v městě Brně, kterým je Odbor životního prostředí Magistrátu města Brna. Podstoupil jsem osobní jednání s majitelem slévárny firmy Heunisch a vyzval jej, pokud jsou původci zápachu a znečišťování našeho ovzduší, aby učinili vše pro zvrácení tohoto nedobrého stavu. O zjištění původce zápachu a další řešení žádáme průběžně Inspekci životního prostředí a též Odbor životního prostředí Jihomoravského kraje. Poslední jmenovaná instituce nám v odpovědi z 8. března nastínila další postup a provádění měření, které zatím pomyslného přestupníka za ruku nechytlo. Budeme tedy zarputile dál tlačit na tyto instituce a věřit v konečný úspěch. Moc doufám, že přijde a nebude to zas tak dlouho trvat. Podotýkám, že v rezervě máme také poněkud netradiční kroky, které jsou ovšem až oním pověstným krajním řešením.

Vážení vinohradští spoluobčané, prožíváme zvláštní a dramatické období. Asi málokoho z nás by napadlo, že se budeme prát s neviditelným nepřítelem, že společnost se bude zmítat v chaosu a že bude názorově dosti citelně rozdělena. Nám všem přeji, vážení Vinohraďané, aby dnešní neblahý stav neměl již dlouhého trvání. Jednotlivě každému z Vás přeji nezdolné zdraví, silnou imunitu a potřebný optimismus do dalších dnů.

Jiří Čejka, starosta