Únor 2018

Vážení vinohradští spoluobčané,

v letošním roce si budeme připomínat výročí nejvýznamnější události našich moderních národních dějin. Budeme si totiž připomínat 100. výročí vzniku československého státu, který nesl od svého počátku oficiální název Republika československá. Onen státní útvar Čechů, Slováků a zástupců dalších národností byl od prvopočátku postaven na Masarykem prosazovaných demokratických, republikánských a humanitních principech. Tento stát, kterému často přidělujeme označení „první republika“, se dožil bezmála dvaceti let. Byl těžce zraněn a ponížen v září roku 1938 v Mnichově a doražen byl 15. března 1939 přímou okupací zbytků jeho území nacistickým Německem. Takřka sedm let se mnoho vlastenců – mužů, žen i dětí – rvalo ve válečných letech 1939 až 1945 doma i v zahraničí za osvobození Československa a za jeho obnovu. Sté výročí vzniku samostatného Československa a význam onoho výročí si letos budeme nepochybně vícekrát připomínat.

Letos si také připomeňme výročí další události, která svého času vzrušila celou tehdejší československou veřejnost a která se převážně odehrála na dnešním území brněnských Vinohrad a také Židenic. Onou událostí se stal pokus o fašistický státní převrat, chcete-li puč, uskutečněný v lednu roku 1933. V roli pučistů vystoupili tehdy členové organizace zvané Národní obec fašistická (NOF), posbíraní pro tuto akci na Bučovicku a Tišnovsku. Za pokusem o státní převrat stál jeho strůjce, politický dobrodruh, bývalý legionářský generál a náčelník hlavního štábu československé armády generál Radola Gajda, vlastním jménem Rudolf Geidl. Přímým velitelem ozbrojeného vystoupení pučistů se stal bývalý důstojník československé armády, nadporučík ve výslužbě Ladislav Kobsinek. Pučisté se hodlali zmocnit ozbrojeným útokem kasáren 10. pěšího pluku T. G. Masaryka v Králově Poli a Svatoplukových kasáren 43. pěšího pluku na dnešní Svatoplukově ulici v Židenicích. Plánovali se zmocnit výzbroje a výstroje v obou kasárnách a přesvědčit vojáky ke spolupráci. Po uchvácení kasáren hodlali, posílení armádními zbraněmi, pod velením Gajdy a Kobsinka táhnout na Prahu a uskutečnit zde státní převrat. Za velký vzor československým fašistům sloužil tehdy italský vůdce Benito Mussolini, který 28. října roku 1922 v čele svých fašistických černých košil, zvaných „fasci di kombatimente“, vpochodoval do Říma, provedl zde státní převrat a chopil se, coby vůdce italského lidu, na dvě desítky let moci. Tak se to mělo stát i v Československu. Zahájení převratu bylo stanoveno na noc z 21. na 22. ledna roku 1933. V požadovanou dobu se však do Brna nedostaly kvůli sněhové kalamitě oddíly fašistů z Tišnovska, které měly přepadnout kasárna v Králově Poli. A tak se celý dobrodružný podnik zúžil na přepadení Svatoplukových kasáren v Židenicích. Těsně před půlnocí v  sobotu 21. ledna dorazila skupina asi třiašedesáti fašistů až na Velkou Klajdovku nad Brnem. Dál jejich autobusy pro velké závěje pokračovat nemohly. Pod Kobsinkovým velením se skupinky fašistů spustily členitým terénem dnešních Vinohrad, přes rokle, houštiny a vysokým sněhem až k okraji kasáren. Útok fašistů na vojenský objekt byl zahájen půl hodiny po půlnoci 22. ledna. Zpočátku se útočníkům podařilo se zmocnit zbraní a munice. Odpor vojáků, převážně nováčků, však neustal. Do boje se vložila přivolaná brněnská policie a vojenské jednotky z ostatních brněnských kasáren. Prudké boje a střelba záhy ustaly a došlo k zatýkání pučistů. Některým se podařilo uprchnout vinohradským terénem směrem k Velké Klajdovce. Ale i oni byli záhy zatčeni. Na místě střetu zůstal jeden mrtvý pučista a ranění vojáci i útočníci. Hlavní strůjci pokusu o státní převrat, Gajda a Kobsinek spolu s ostatními pučisty, byli souzeni a odsouzeni celkem k 47 letům a 5 měsícům těžkého žaláře. Pod tlakem veřejného mínění, které bylo událostmi z noci 21. na 22. ledna pobouřeno, byl soudní proces obnoven a předán Nejvyššímu soudu. Ten 18. března roku 1934 vynesl nový rozsudek, kterým byly tresty pučistickým vůdcům zdvojnásobeny. Například velitel celé akce Ladislav Kobsinek obdržel 12 let těžkého žaláře. Alespoň takto ve stručnosti jsme si pověděli něco o události, která se odehrála na našem vinohradském území právě před osmdesáti pěti lety. Ono velké drama z ledna roku 1933 vstoupilo do našich novodobých dějin, i těch vinohradských, pod názvem „Kobsinkiáda“.

Vážení spoluobčané, letošní obzvláště vlhká a deštivá zima, v kombinaci s některými nevydařenými řidiči automobilů, přispěla a přispívá k nehezké vizáži naší obce a ke zhoršení našeho životního prostředí. Mám nyní na mysli bezohlednými řidiči rozježděné a ničené mokré trávníky a následně zablácené chodníky, připomínající spíše pole, než obecní komunikaci pro pěší. Ano, podotýkám, že se jedná o komunikace pro pěší, pro chodce, nikoliv pro automobily. Tak praví i zákon. Ti, kteří jezdí po chodnících, zákon porušují. Najížděním a ničením zelených ploch, trávníků a záhonů, nám všem způsobují kromě estetických, také hmotné škody. Nepochybuji, že si tak počíná pouze zlomek vinohradských řidičů. Bohužel, jsou však dokladem toho, že i malý počet řidičů svým barbarským chováním způsobuje velké škody na vzhledu obce i obecní pokladně. Přeji policii hodně úspěchů v jímání a v postihování těchto „výtečníků“.

Drazí Vinohraďané, velmi potěšen a rád si dovoluji oznámit Vám vskutku povznášející zprávu. Nám všem dobře známý mnohonásobný mistr světa v plaveckých kategoriích, Vinohraďan, sportovec a báječný člověk pan Rudolf Šmerda, oslavil spolu se svou rovněž báječnou paní Miluší Šmerdovou před pár dny, v sobotu 27. ledna, padesáté výročí svatby. Podle zavedených označení tak oslavili oba manželé zlatou svatbu a já, nepochybně spolu s Vámi všemi, jim přeji ještě hodně krásných a utěšených let společného života a panu Rudolfu Šmerdovi ještě mnoho sportovních úspěchů. Hodně zdraví a zdaru Vám oběma.

Vážení vinohradští spoluobčané, nacházíme se na samotném začátku nového roku. Přeji Vám sněhu plnou zbývající zimu a příjemné čekání na jarní čas.

Jiří Čejka, starosta